Informace čerpám ze života, z internetu a pomocníkem je mi kniha Příroda v ČSSR, vydaná v r.1988
Dle nových nařízení EU č.1924/2006 nelze u bylinek uvádět žádná výživová a zdravotní tvrzení, která neschválila Rada EU. Veškeré informace zde uváděné pocházejí taktéž z tradičních lidových zdrojů (herbáře, bylináře, knihy o bylinkách, rady léčitelů apod.). Pro přesné používání léčivých bylinek na Vaše konkrétní potíže se poraďte se svým lékařem!

pátek 29. května 2015

Žindava evropská

(Sanicula europaea), 15 až 50 cm,  V - VII, čeleď miříkovité (okoličnaté)
Roste roztroušeně, nejvíce v pahorkatinách a podhorských oblastech, v nížinách a na horách méně. Najdeme ji v místech jako světlé listnaté a smíšené lesy - doubravy, dubohabřiny, bučiny, lužní lesy, lesní světliny, paseky. Obsahuje saponiny, třísloviny, silici, pryskyřice, hořčiny a zřejmě i stopy ještě blíže neprozkoumaných alkaloidů. Sbírá se kvetoucí nať, která se suší co možná nejrychleji ve stínu při teplotách do 40 °C. Využití: Podporuje odkašlávání, působí protizánětlivě a urychluje hojení ran. Mast ze žindavy má protialergické působení, osvědčila se zejména při léčbě dětských atopických ekzémů, kožních vyrážek, vředů, hnisajících ran i hemeroidů. Jako kloktadlo se osvědčila při bolení v krku či při zánětech ústní sliznice a dásní. Vnitřně se užívá při peptickém vředu, při zánětech dýchacích cest nebo při poruchách trávení.
Obvykle se podává ve formě prášku na špičku nože nebo nálev: 2 čajové lžičky drogy na sklenku vody. Denně se pijí 2 sklenky. Při zevním použití pak buď ve formě masti, koupele nebo kloktadla: 1 až 2 polévkové lžíce na 1 l vody.  Pozor:  Vzhledem k tomu, že žindava patří mezi poměrně prudce působící drogy, nedoporučuje se její podávání dětem a zesláblým osobám.
Na krvavá zranění (urychluje hojení a růst nové zdravé tkáně):  5-7 lupínků, s trochou vody, nechat jen projít varem a pak 10-15 minut nechat louhovat. Ještě teplé lístky naskládat do velikosti rány + kousek navíc na čtverec sterilní gázy (u menší rány stačí 2-3 tampony na odlíčení) a lžící obklad polít ještě teplým nálevem (po zkoušce na zápěstí - zda to není moc horké) Takto přiložit na ránu a upevnit fáčem. Obklad necháme alespoň 2 hodiny- pokud se tomu chceme věnovat je dobré třeba po půlhodině nálev ohřát a kapátkem nebo jen lžičkou vodu na obklad dolít. Po dvou hodinách obklad sundat, nechat tak 1/4 hodiny na vzduchu oschnout a mezi tím si připravit nový odvar z nových lupínků a celý proces opakovat, dokud se rána zcela nezahojí. Mohu dosvědčit, že výměnou 3-4 obkladů během jednoho dne se zcela uzavřela rána po strženém nehtu nebo celá tvář po pádu z kola a co je hlavní- neutvořily se strupy a tím pádem ani
jizvy. Dokonce po úrazu v práci, kdy stroj vytrhl z ruky i kus masa, byla do týdne ruka zcela zhojená a i masová tkáň dorostla, takže zůstal jen neopálený světlý flek kůže (asi 5cm). Nejlépe je použít obklady ze Žindavy co nejrychleji na čerstvou ránu, jdou ale použít na již zastrupenou, nehojící se ránu (tady pak dochází k tomu, že rozložený strup jakoby zbělá - vypadá jako hnis a dost ošklivě, ale stačí omýt odvarem, nechat trochu oschnout a přidat nový teplý obklad. A když se postup opakuje skutečně po těch 2 hodinách, je zcela viditelné, jak se rána pokaždé zaceluje z vnějšího okraje tak o půl centimetru při každé výměně.
Smíchaná s vepřovým sádlem jako mast na obraženiny či zlomeniny působí až zázračně rychle.

Žádné komentáře:

Okomentovat